Město Třebíč s téměř 40 000 obyvateli je přirozeným kulturním, společenským a správním centrem jihozápadní Moravy. Leží na pomyslné spojnici trasy Brno – Jihlava. Praha je od Třebíče vzdálena 180 km, Vídeň 140 km. Třebíč svou polohou ve střední Evropě je jedinou lokalitou UNESCO, odkud je v okolí do 2 hodin jízdy autem přístupno dalších 11 lokalit UNESCO v ČR a horním Rakousku.
Rozkládá se na obou březích řeky Jihlavy, která tvoří přirozenou osu města i celého regionu. Okolní příroda je pro svůj členitý, kopcovitý ráz charakteristická pro Českomoravskou vrchovinu. Důležitým mezníkem je datum 3. července 2003, kdy byly třebíčská židovská čtvrť a Židovský hřbitov společně s románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa zapsány do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako 12. památka v České republice a první židovská památka mimo území státu Izrael. Experti ocenili výjimečnost obou památek jako němých svědků pokojné koexistence dvou kultur: křesťanské a židovské.
Historie
Město Třebíč se pyšní dlouhou a bohatou historií, která sahá až do začátku 12. století, kdy byl založen v tzv. Třebečském lese benediktinský klášter. Pod klášterem vzniklo podél obou břehů řeky Jihlavy středisko řemesel a obchodu, jemuž v roce 1335 udělil Karel IV., tehdy ještě markrabě moravský - spolu se svým otcem Janem Lucemburským, městská privilegia. Ve svém znaku má Třebíč tři mnišské kapuce na památku velkorysého zakladatelského gesta benediktinů.
Městské památky
K nejvýznamnějším třebíčským památkám patří bezesporu skvost středověké evropské architektury – bazilika sv. Prokopa. Bazilika byla během staletí mnohokrát poškozena. Po zániku kláštera pak byla více než dvě století používána ke světským účelům. Po obnově provedené architektem F. M. Kaňkou v letech 1725-1733 byla znovu využívána k sakrálním účelům a zasvěcena sv. Prokopovi.
Židovská čtvrť se 123 domy je z urbanistického i historického hlediska evropským unikátem. První zmínka o židovském osídlení pochází z roku 1338, druhá světová válka však znamenala násilný konec třebíčských Židů. Za zhlédnutí stojí především Zadní synagoga z roku 1669 s jedinečnou barokní výmalbou. Židovský hřbitov, čítající na tři tisíce náhrobků, patří k největším v republice.
Muzeum Vysočiny Třebíč sídlí v třebíčském zámku, který vznikl postupnou přeměnou bývalého benediktinského kláštera. Mezi nejvyhledávanější expozice patří bezesporu unikátní sbírka třebíčských papírových betlémů nejrůznějších velikostí od nejmenšího ve skleněné láhvi, až po největší, čítající přes sto figurek. Dalším unikátem, kterým se může muzeum pochlubit, je kolekce moravských vltavínů a sbírka dýmek.
Tradiční akce
Třebíč, jak v minulosti, tak v současnosti žije intenzívním společenským a kulturním životem. Na hudební a divadelní tradice navazuje celá řada každoročně pořádaných kulturních akcí, festivalů a městských slavností.K těm nejvýznamnějším patří Třebíčské loutkářské jaro, přehlídka profesionálních divadel s názvem Festival divadla 2-3-4, festival Jeden svět, festival Concentus Moraviae, Oživené židovské město, Slavnosti tří kápí, Šamajim, Třebíčský operní festival, Bramborobraní, ad. Nelze opomenout ani bohaté literární tradice. S Třebíčí je neoddělitelně spjato mnoho osobností české literatury mj. Vítězslav Nezval, Jan Zahradníček, Jakub Deml a Oldřich Mikulášek. V roce 2002 byla otevřena v židovské čtvrti (Penzion U Synagogy) stálá výstava, věnovaná významnému básníkovi, překladateli a výtvarníkovi Ladislavu Novákovi. Třebíč se pyšní bohatou kulturní a hudební historií, ze které vyšla mnohá slavná jména. Mezi třebíčské rodáky patří tenorista, kapelník a skladatel František Václav Míča, který je autorem první české opery O založení města Jaroměřic. V současnosti působí ve městě několik hudebních těles od menších komorních souborů po mnohačlenné chrámové sbory.
Více informací o městě:
www.trebic.cz
www.mkstrebic.cz