IX. ročník
5.6. 2005 - 2.7.2005
Migrace - emigrace: Cizinci v Evropských hudebních dějinách od středověku do raného romantismu
Dramaturgie
Konfrontace odlišných kompozičních zvyků a technik bývala a je důležitým katalyzátorem hudebního vývoje. Valná většina významných hudebníků migrovala, a to často tak výrazně, že vzhledem k historickým způsobům cestování lze jen žasnout nad vytrvalostí a odvahou tehdejších umělců. Z nespočetných pohybů středověkých, renesančních, barokních a klasicistních skladatelů se pro letošní dramaturgii vykrystalizovaly tři stěžejní proudy, které na sebe časově navazují: franko-vlámská emigrace směrem na jih, italští skladatelé na severních dvorech a rozkvět české hudby v období klasicizmu.
Jeden z nejnapínavějších okamžiků hudebních dějin nastal přijetím franko-vlámského pěvce a skladatele Guillauma Dufaye do papežské kapely. Zdravý šok, který zažili římští hudebníci při konfrontaci se zcela novým Dufayovým pochopením polyfonie, rozpoutal hudební revoluci a připravil půdu pro emigraci tří generací franko-vlámských skladatelů směrem na jih. Proměnlivý osud florentinských Medicejů zažil i Heinrich Isaac na vlastní kůži, ale nucené cestování přispělo zřejmě k jeho neobyčejné schopnosti využívat v kompozici cizí prvky. Benátky dosáhly svého mimořádného postavení v hudebních dějinách v nemalé míře působením Adriaana Willaerta a o vysoké renomé franko-vlámských skladatelů svědčí capilla flamenca, kterou si držel vedle domácího tělesa Philipp II. v Madridu. Významné postavení Orlanda di Lassa v Mnichově a Philippa de Monte v Praze uzavírají epochu ve znamení franko-vlámské polyfonie, které festival věnuje samostatnou řadu. Její zdánlivě drastický titul vlámská bouře vychází nejen ze skutečnosti, že franko-vlámský styl dominoval evropské hudební tvorbě dvě stě let, nýbrž také ukazuje na ojedinělou koncentraci předních vlámských souborů, které tato díla představují. Capilla Flamenca se věnuje mším, které byly motivovány bojem křesťanů proti Turkům a zpracovaly slavný motiv l´homme armé (ozbrojenec), Huelgas Ensemble procítí barevnost chromatiky v modální polyfonii, Collegium Vocale Gent nás nechá vychutnávat hloubku mariánských hymnů a BL!NDMAN občerství naše uši velmi osobitým pojetím vícehlasu. Bouře také přináší čerstvý vzduch, na nějž reagovaly dva české soubory nastudováním franko-vlámského repertoáru.
Za franko-vlámskou migrací následoval v období baroka obrovský posun italských umělců směrem na sever, jehož nejdramatičtějším vyvrcholením je skutečnost, že Ital Lully založil francouzský národní operní styl. Následující vznik národních vkusů rozděluje svět na franko- a italofilní sféru. Jaký postoj zaujala Vídeň je zřetelné, podíváme-li se na jména skladatelů na vídeňském dvoře: Caldara, Bononcini, Draghi, Poglietti a Conti... Italská orientace hlavního města habsburské říše ovlivnila samozřejmě celou střední Evropu a její vliv na dílo Jana Dismase Zelenky, působící na italofilním drážďanském dvoře, je zcela zřetelná. Po několika dekádách intenzivního přijímání italského stylu lze však pozorovat, jak si postupně středoevropští skladatelé našli vlastní cestu a zakládali vlastní styl. Vývoj byl obzvlášť citelný v českých zemích, jenže rozkvět hudebních talentů na jedné straně narazil na chybějící možnosti uplatnění na straně druhé, což vedlo k vlně české emigrace, která v posledních třech dekádách 18. století a na začátku 19. století nabírala až neuvěřitelných dimenzí. Německý hudební život by byl chudší bez působení bratrů Bendových, Mannheimská škola vděčí svůj vznik a význam Stamicům a Františku Xaveru Richterovi, zatím podceňovanou roli pro mnichovský hudební život hrál houslista-skladatel Václav Vodička a význam Františka Antonína Rösslera alias Rosettiho je zřejmý nejen hráčům na dechové nástroje. Vývoj a rozkvět první vídenské školy ovlivnil nejen německý emigrant Beethoven, nýbrž také celá řada českých muzikantů ve službách vídeňské šlechty. Josef Antonín Štěpán, Leopold Koželuh, Jan Václav Voříšek, Václav Pichl, František Kramář, Vojtěch Jírovec alias Adalbert Gyrowetz a v neposlední řadě Antonín Rejcha, který se na konci života ještě stal francouzským občanem, přispěli hudebnímu vývoji nejen českým muzikantstvím, ale hlavně odvážným formálním experimentováním a zdařilou integraci cizích vlivů.
Kromě hledání nejlepších uměleckých a finančních možností uplatnění lze najít v osudech některých umělců poměrně vzrušující motivace k posunu z jedné země do druhé. Nejzajímavějším příkladem je zřejmě životní příběh Jana Ladislava Dusíka. Během francouzské revoluce musel vinou své náklonnosti k Marii Antoinettě, jejíž dekapitaci hudebně popsal, velice rychle opustit svou hostící zemi. Virtuózního klavíristu ale čekaly ještě dvě osudové rány, které dobře znázorňují finanční a vojenskou motivaci emigrace: v novém domově Londýně se oženil do vydavatelské firmy Itala Corriho, která deset let později zkrachovala. Dusík opustil rodinu a našel uplatnění v Německu u melomana, pruského prince Louise Ferdinanda, který ovšem zemřel na bitevním poli ve skladatelově náruči... Zohledníme-li ještě případ Giovanniho Bononciniho, který opustil Londýn kvůli skladatelskému skandálu vydal totiž árii Lottiho za své dílo a k tomu osud Françoise A. Boieldieua, který utekl do St. Petersburgu před rozpadem manželství, zkompletujeme obraz mimořádných motivací emigrace.
Rotaci skladatelů doprovází cestování hudebních pramenů, které je obzvlášť zřetelné v období, jemuž tolik nezáleželo na individuální totožnosti. Středověký program poukazuje na případě španělských klášterních pramenů na prvky muslimské kultury v křesťanském mariánském kultu. K nedobrovolné konfrontaci různých národů dochází také ve válečném konfliktu. Odraz 200. výročí bitvy u Slavkova najdeme jednak v hudebním popisu bitvy moravským skladatelem Gottfriedem Riegerem a dále v jednom z alternativních programů festivalu: cimbálová kapela Hradišťan zpracovává originálním způsobem následky přítomnosti cizího vojska v zrcadle moravských lidových písní oné doby. Festivalem iniciovaná spolupráce mezi českým a rakouským středověkým souborem a polským a českým barokním orchestrem upozorňuje na mezinárodnost dnešních souborů staré hudby. Přidáme-li prolínání různých uměleckých žánrů v poloscénických projektech Commedia mascherata a Shakespearence, snad Vás budeme motivovat ke zcela nejvýznamnějším pohybům celého festivalu: k migraci mezi festivalovými městy. Šťastnou cestu přeje
Barbara Maria Willi
dramaturgyně
Program
5. 6. Slavkov u Brna, zámek, zámecká kaple, 16:00 hod.
OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ
Jana BOUŠKOVÁ - harfa
Václav LUKS - kladívkový klavír z roku 1797
5. 6. Slavkov u Brna, zámek, Historický sál, 19:30 hod.
SLAVNOSTNÍ ZAHAJOVACÍ KONCERT
ENSEMBLE CLÉMENT JANEQUIN
Dominique VISSE - kontratenor, umělecký vedoucí
Les Plaisirs du Palais
6. 6. Třebíč, Zadní synagoga, 19:00 hod.
ENSEMBLE TOURBILLON
Petr WAGNER - umělecký vedoucí
7. 6. Mikulov, zámek, velký sál, 19:30 hod.
Zbygniew PILCH - housle
MUSICA FLOREA, ORKIESTRA I. RZECZPOSPOLITEJ
Marek ŠTRYNCL - dirigent
8. 6. Ivančice, kostel Nanebevzetí Panny Marie, 19:30 hod.
Zbygniew PILCH - housle
MUSICA FLOREA, ORKIESTRA I. RZECZPOSPOLITEJ
Marek ŠTRYNCL - dirigent
9. 6. Moravský Krumlov, zámek, Slovanská epopej, 19:30 hod.
ENSEMBLE NACHTMUSIQUE
Eric HOEPRICH - umělecký vedoucí
9.6. Velké Meziříčí, Špitální kostelík sv. Kříže, 19.30 hod.
Rolf LISLEVAND - loutna
10. 6. Tišnov, Městské kulturní středisko, 19:30 hod.
Jana BOUŠKOVÁ - harfa
Jaroslav TŮMA - kladívkový klavír
11. 6. Bystřice nad Pernštejnem, kostel sv. Vavřince, 19:30 hod.
COLLEGIUM MARIANUM
Jana SEMERÁDOVÁ - umělecká vedoucí
11. 6. Pulkau, kostel sv. Krve, 19:30 hod.
HRADIŠŤAN
Jiří PAVLICA - umělecký vedoucí
12. 6. Rájec?Jestřebí, zámek, Slavnostní sál, 19:30 hod.
CAPELLA APOLLINIS
Barbara Maria WILLI - umělecká vedoucí
13. 6. Náměšť nad Oslavou, zámek, knihovna 19:30 hod.
COLLEGIUM MARIANUM
Jana SEMERÁDOVÁ - umělecká vedoucí
"L´aura dolce"
13. 6. Žďár nad Sázavou, konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie, 19:30 hod.
v rámci projektu VLÁMSKÁ BOUŘE
COLLEGIUM VOCALE GENT
Paul HILLIER - umělecký vedoucí
14. 6. Hustopeče, kostel sv. Anežky České a sv. Václava, 19:30 hod.
Waclaw GOLONKA - varhany
15. 6. Kyjov, kaple sv. Josefa Kallasánského 19:30 hod.
Gabriela DEMETEROVÁ - housle
Giedré LUKŠAITÉ-MRÁZKOVÁ - cembalo
16. 6. Slavkov u Brna, zámek, Historický sál, 19:30 hod.
Sergio AZZOLINI - barokní fagot
Christian LEITHERER - chalumeau
Barbara LEITHERER - viola da gamba
Barbara Maria WILLI - cembalo
17. 6. Lysice, zámek, nádvoří, 19:30 hod.
HRADIŠŤAN
Jiří PAVLICA - umělecký vedoucí
18. 6. Moravský Krumlov, zámek, Slovanská epopej, 19:30 hod.
QUARTETTO LUIGI TOMASINI
20. 6. Ivančice, Besední dům, 19:30 hod.
OKTETO AMPHION
21. 6. Boskovice, kostel sv. Jakuba, 19:30 hod.
ENSEMBLE UNICORN
Michael POSCH - umělecký vedoucí
SCHOLA GREGORIANA PRAGENSIS
David EBEN - umělecký vedoucí
22. 6. Velké Meziříčí, zámek, nádvoří, 19:30 hod.
AFFLATUS QUINTET
22. 6. Předklášteří u Tišnova, Porta coeli, 19:30 hod.
v rámci projektu VLÁMSKÁ BOUŘE
CAPILLA FLAMENCA
Dirk SNELLINGS - umělecký vedoucí
23. 6. Rájec-Jestřebí, zámek, Slavnostní sál, 19:30 hod.
v rámci projektu VLÁMSKÁ BOUŘE
Jos van IMMERSEEL - kladívkový klavír
24. 6. Telč, zámek, nádvoří, 19:30
v rámci projektu VLÁMSKÁ BOUŘE
BL!NDMAN
Eric SLEICHIM - umělecký vedoucí
25. 6. Riegersburg, zámek, 19:30 hod.
v rámci projektu VLÁMSKÁ BOUŘE
Jos van IMMERSEEL - kladívkový klavír
Barbara Maria WILLI - kladívkový klavír
25. 6. Náměšť nad Oslavou, zámek, nádvoří, 21:00 hod.
v rámci projektu VLÁMSKÁ BOUŘE
BL!NDMAN
Eric SLEICHIM - umělecký vedoucí
26. 6. Hustopeče, kostel sv. Anežky České a sv. Václava, 19:30 hod.
v rámci projektu VLÁMSKÁ BOUŘE
SOCIETAS INCOGNITORUM
Eduard TOMAŠTÍK - umělecký vedoucí
27. 6. Lysice, kostel sv. Petra a Pavla, 19:30 hod.
v rámci projektu VLÁMSKÁ BOUŘE
CAPELLA REGIA
Robert HUGO - umělecký vedoucí
28. 6. Třebíč, bazilika sv. Prokopa, 19:30 hod.
v rámci projektu VLÁMSKÁ BOUŘE
HUELGAS ENSEMBLE
Paul van NEVEL - umělecký vedoucí
"Chromatisme"
29. 6. Kroměříž, zámek, Sněmovní sál, 19:30 hod.
Magdalena KOŽENÁ - mezzosoprán
MUSICA ANTIQUA KÖLN
Reihard GOEBEL - umělecký vedoucí
29. 6. Kyjov - Milotice, zámek, 19:30 hod.
Carole CERASI - cembalo
30.6. Křtiny, Poutní kostel Jména Panny Marie, 19:00 hod.
Magdalena KOŽENÁ - mezzosoprán
MUSICA ANTIQUA KÖLN
Reihard GOEBEL - umělecký vedoucí
30.6. Bystřice nad Pernštejnem, kostel sv. Vavřince, 19:30
Petr RAJNOHA - varhany
30. 6. Žďár nad Sázavou, zámek, Barokní sály, 19:30 hod.
Evelyn TUBB - soprán
MUSICKE & MIRTH
1.7. Boskovice, zámek, Velký sál, 19:30 hod.
Roman JANÁL - baryton
Barbara Maria WILLI - kladívkový klavír
2. 7. Mikulov, kostel sv. Václava, 19:30 hod.
SLAVNOSTNÍ ZÁVĚREČNÝ KONCERT
Dorothee Mields - Sopran
COLLEGIUM 1704
Václav LUKS - umělecký vedoucí